Dnes bych chtěla nechat k zamyšlení tyto slova, která vtisknu do těchto řádků. Při pohledu na nadpis Vám jistě problesknou různé myšlenky a emoce s tím spojené. Kdysi bych to se vztekem zavřela a moje ublížené ego by štkalo zášť a vztek nad tím, jak si někdo může dovolit mluvit o tom, že každý člověk je strůjce svého štěstí. Kdysi jsem byla ta ublížená a moje ego se vyžívalo v tom, že jsem oběť. Já za to nemůžu, tohle se mi prostě děje. Nevím proč, ale politujte mi všichni, jak to mám v životě těžké.
Poznáváte se v tom?
Nevadí. Když jsem se posunula v tomto smýšlení já, zvládne to každý. Stačí jen udělat něco jinak a dát šanci možná jiným názorům, než s kterými jsme žili dodnes. Přijetí vlastní zodpovědnosti za svůj život je bohužel něco, co nás třeba nenaučí ani ve škole ani v rodině, protože se často stává, že tito lidé sami nepřevzali zodpovědnost za vlastní život a za to, co se jim děje. To, co tu sdílím, motivační příspěvky nejsou žádné ezobláboly zmatené čarodějnice, ale jsou to jen příběhy ze života. Je to realita, kterou jsem jen pochopila a prožila a pokud někdo chce změnit něco ve svém životě, je dobré vědět, že na to není sám.
Cítíte se sami?
I mě se stalo, že jsem na své cestě ztrácela přátelé, své nejbližší a najednou se ocitnete ve vakuu, kde s Vámi nerezonuje nikdo z Vaší skupiny. Chvilku je Vám to líto, ale pak si uvědomíte, že vlastně už nechcete být ta oběť systému, situací, osob ve svém životě. Jste to Vy, kdo to, může změnit. Je to fáze, která je něčím jako přestupný most do nové země zázraků. Někdy se stane, že před cílem klopýtneme a myslíme si, že se nám nedaří. On mi nikdo nerozumí, jsem v tom sama. Dělám něco špatně? NE, jedno rezolutní ne!!! Jen vytrvejte a vydržte.
Můžete se těšit na to, co přijde.
Najednou se to zlomí a Vám začnou chodit do života lidi, kteří budou mít stejné smýšlení. Budou s Vámi rezonovat. Vaše hodiny společných sdílených myšlenek neberou konce. Navzájem se podporujete, rostete, důvěřujete si a nezávidíte si. Prostě víte, že jste každý jedinečná osobnost, a proto si není co závidět. Jen vzájemná podpora, společné sdílení a tvoření Vás všechny posouvá dále. V síti je síla a Vy to pocítíte. Nebude jich možná mnoho, ale každý z nich vydá za tři.
Každý má svoji jedinečnou cestu.
Nezlobím se na nikoho, kdo odešel z mého života, protože mi přestal rozumět. Často se to stává, pokud začneme přijímat zodpovědnost za svůj život a za to, co se nám děje, nemusí se každému líbit zrcadlo, které mu nastavujeme. Často se tací lidé od Vás odvrací, protože sami nechtějí vidět, možná si přiznat, v čem žijí a jestli v tom opravdu chtějí žít. Zda jejich sen a cesta není jiná, než po které jdou. Nechápejte to špatně, není tady lepšího a horšího člověka jen jiné cesty a je to naprosto v pořádku. Všichni nemůžeme jít po stejné pěšině, ani bychom se na ni nevešli. Každý zde má svoje poslání, svoji vlastní cestu a cesta někoho jiného není pro každého.
Nikdy nejste sami
Pokud se teď cítíte, že jste na té cestě sami, nikdo Vám nerozumí, vzpomeňte si na tyto slova. Je to jen úsek Vaší cesty, nic víc. Jděte po té cestě dál a určitě někoho potkáte. Vytrvejte, vyplatí se to. Nikdy jsem nelitovala žádného svého rozhodnutí, které jsem v životě udělala. Někdo tvrdil, že ještě budu vzpomínat nebo že bych měla/ musela a neměla bych…..a tak dále…..nenechte se zvyklat. Vše, co se nám děje má svůj účel. Není potřeba někoho zachraňovat, šlapat cestičku za něj, obhajovat ho, my totiž nevíme, jaká je jeho životní cesta, co vše si musí prožít. My nevíme, koho na té cestě potřebuje potkat, aby něco pochopil, aby se něčemu naučil, aby zakopl a znovu vstal, aby se propadl do nejhlubší jámy a našel si sám cestu. Je to jeho zodpovědnost za jeho život, ne Vaše.
Zamyšlení nad rodičovstvím
Byť to pro nás jako rodiče může být těžké k pochopení, pokud vychováváte silné a zdravé jedince, brzy se osamostatní a převezmou zodpovědnost za svůj život a jsou na to velmi pyšní. My jsme jim zrcadlem, jsme jim odrazem, učí se od nás. Co jim ukazujeme, to po nás opakují. Než si dojdou do fáze, kdy řeknou, takhle žít nechci. Chci jít svoji vlastní cestou. Zahoďte v tu chvíli svá ega, vykašlete se na to, co by měl a neměl a jen v tu chvíli prociťte tu vděčnost za to, že to s ním prožíváte, protože on jen odráží Vaše nastavení. Pokud jste přijali zodpovědnost za Váš život, oni ji přijmou taky. Jestli to bolí? Ano, bolí to…ale co bolí? Ta hrdost za to, že to dítě chce dokázat samo? Ta hrdost za to, že se mohu radovat z toho, že já jsem ji přijala a on tím pádem také? Radujte se a děkujte bohu za to, že jste to dokázali. Nepřebírejme zodpovědnost za životy druhých.
Druhým se radí vždy lépe
Často se stává, že přesně víme, co by měl druhý udělat…..,ale jak to vlastně můžeme vědět? Jen ho naštveme tím, že se mu snažíme radit a říkat, co má dělat. Neprošli jsme jeho životní cestou, nemůžeme to vědět, co je pro něj nejlepší a sakra řešte si svoje životy a ne životy druhých. Byla jsem jednou z těch, která ve fázi sluníčkaření se snažila zachránit planetu a všechny lidi na ní.
Zamyslete se nad svoji vlastní cestou
Principem života, kterým teď žiji já, je všímat si sám sebe, svých potřeb, pocitů a emocí, postojů, starých vzorců, které již nepotřebuji. Poznávat sama sebe, život co mi nabízí, naslouchat svoji intuici na cestě za svými sny. Milovat, ale nenechávat se zraňovat. Pěstovat svoji sebelásku, svoji hodnotu, vzdělávat se, rozvíjet se, učit se novým věcem, motivovat, předávat, býti zde s hřejivou náručí ……
Těch věcí by bylo spousty, zkuste si napsat i Vy, proč jste zde na tomto světě, jaké je Vaše poslání, kam spěje Vaše cesta, jdete po vlastní vestě nebo cestě, kterou Vám někdo určil? Jste šťastní?
Osvícená nejsem
K tomu všemu se nedostaneme bez toho, aniž byste zažili pády, které bolí. Tohle všechno jsem nezískala proto, že jsem osvícená, jak by si někdo mohl myslet. Nejsem – osvícení je nejvyšší vrchol v duchovním růstu a tam opravdu ještě nejsem. Nenalhávám si, jsem pravdivá k sobě i ke svému okolí. Pracuji s bolestí, strachy, proto vím, jaké to je a jak to bolí. Co se Vám odehrává v hlavě, proč tomu tak je. Je to neúnavná práce na sobě, která nikdy neskončí. Je to Váš životní styl. Vyměnila jsem večery s vínem u televize, za večery s knihou a nebo psaním textů. Vyměnila jsem strávený čas u sociálních sítí a her, za čas stráveny v přírodě, poznáváním sebe, děláním věcí, které mi přináší radost. Nahradila jsem vše, co mi nic nepřinášelo jen hodnotnými věcmi, které mě učí a posouvají dále. To je celé kouzlo všeho, kde dnes jsem. A to, co Vás na té cestě potká a co získáte, je jen bonusem k tomu, pro co jste se rozhodli již dávno. Změnit svůj život a plnit si svoje sny.
Každý má právo na vlastní štěstí
Přeji Vám vše z celého srdce, plňte si svoje sny, které cítíte do hloubky. Každý váš sen je motivací na cestě za jeho splněním. Pokud cítíte opravdu z hloubi duše, že to chcete, neváhejte a začněte měnit svoje postoje, postupně, nenásilně. Věřte, že vše, co ztratíte, bude nahrazeno novým. Je to o lásce ke svému životu, kde všichni mají svoje místo v životě, jen už víte, kudy jít a nepotřebujete jiný, aby vám radili a říkali co máte dělat. Vydržte na své cestě, nikdy na to nejste sami. Hledejte kolem sebe ty, kteří to mají stejně.
Tahle cesta není pro lenochy
Zde sdílím pyramidu úspěchu, protože ten se opravdu nerodí přes noc. K tomu potřebujete dojít postupnou prací, kdy přes neúspěchy, si tvoříte úspěch. Tahle cesta není pro lenochy a ty, kteří nechtějí nic měnit. Proto jsme každý tak jedinečný ve svém životním vývoji.
Pokud cítím, že něco dokážu, v tu chvíli mám všechno, co potřebuju k tomu, abych to dokázal. Jen stačí udělat první krok.
